We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

Nic ze života

by Jakub Tichý

supported by
/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      70 CZK  or more

     

1.
Jednoho dne jistě zazvoní... Ve sváteční uniformě všech pošťáků náčelníka vidím, jak ve dveřích stojí a prosebným hlasem říká: nezavírejte dveře, vyslechněte mne, pane každý ví, ze vás dřímou schopnosti neslýchané Ztiší hlas a praví v lehce podlézavém tónu zde jako závdavek přijměte pár miliónů svou prosbu shrne do dvou krátkých prostých vět: prosíme vás, pane! zachraňte svět! Tlučeme se do hlav, že jsme si na vás dřív nevzpomněli zde máte kaviár, nejezte to shnilé zelí my ve vás doufáme, my ve vás věříme dejte, prosím, sbohem pivu a špinavé peřině závan života v mé zatuhlé díře zavoní jednoho dne jistě zazvoní... Jednoho dne jistě zazvoní a řekne: Za to jak vypadá se celý svět nyní stydí v roli zachránce, prosím, napravte všechny chyby jen vy dokážete uvést v život ty nutné změny hned zítra vám udělíme všechny Nobelovy ceny V tomto těžkém čase, kdy svět zahalují chmury vyjměte ze šuplíku ty své perly literatury ujměte se všeho, postavte se v světa čelo kéž by se vám lidstva zželelo Odpusťte světu, že byl tak nechápavý a tupý pojďte se mnou nahoru, venku čekají zástupy jinak se tu asi všichni jak jeden muž zabijem odmítnuti vaším géniem a pořád nejde a svět už nad propast kloní ale... jednoho dne jistě zazvoní 2010
2.
Rozhovor 02:28
Vždyť i ústa plná slov mohou zůstat němá život to je přece jen komplikované téma postupem času jsme se vzdalovali shodě snad jsme měli dát přednost minerální vodě Snad tím byly vinny naše odlišné styly naše pohledy se zkrátka nepřekryly mnoho bylo praní, věšení však méně to už jsem to mohl vysvětlovat stěně Společně jsme vyšli, došel každý sám asi kvůli těm zbytečným zacházkám ono totiž... na tak dlouhé trase se jeden lehce zpozdí to už jsem to mohl vykřikovat do zdi to už jsem to mohl vykřikovat do zdi 2010
3.
O cestě 04:09
ať všechno má ústa se za mou duši přimluví já se míhal životem jak po nebi draci já kdejaký kus světa zneuctil svou obuví už nechci nikam kupředu - já už se jenom vracím R.: A až přijde čas tak ve smířlivém tichu rakve kam nedolehne žádný z ulice křik myšlenky ovinou lásku jedinou mně jede poslední vlak intercity Hutník Aby bylo jasno všechno se to sběhlo tak nějak nechtěně všechny nevěstky vlastním tělem chraňte mě před hněvem Božím já to potřebuju, netoužím po zasloužené odměně až se konečně k něčemu kloudnému dopinožím Můj život to je jedna dlouhá řada zlatých hřebů už dávno je mi jasné, kam to vlastně jedu R. Ať mír navždy zůstane s touto požehnanou krajinou a místo mírnýho vzteku tiché myšlenkové koma ať se hlavy nezneklidňují a končetiny spočinou vždyť každé malé dítě ví, že nejlíp je doma Můj život to je jedna dlouhá řada zlatých hřebů už je mi dávno jasné, kam to vlastně jedu R. 2012
4.
Esoterická 01:21
Říkal mi můj numerolog že tento rok prognóza zlá je v životě každý chybný krok svou osudovou roli hraje A než se člověk naděje marná je každá naděje když mu vyšší moc nepřeje může tak leda prodat kravku a na jaře už nezaseje... Hvězdy zřetelně hovoří v životě sotva šťasten budu nevím co za tím je, snad černá magie mi působí ta příkoří a nebo vooodo... Z grafologické analýzy plyne že mě úspěch v žití mine ať prý už si jámu kopu psali v dnešním horoskopu 2011
5.
V životě lidském se občas přinatrefí den kdy se člověk rozhodne stát novým člověkem kdy se kvůli lásce rozhodne dát sbohem předchozím láskám a tak jsem potkal Tebe, píseň tisíce slok Tebe by správně klasifikoval jen andělolog hazardu jsem nechal, ale srdce v sázku klidně dám on totiž srdce hlas je prostě srdce hlas býval jsem zvyklý trochu jinak trávit čas ale teď to jediné, co chci je být doma s Tebou! já měl jsem vůli slabou, s otrapy jsem pil no, žil jsem prostě hrozně, než jsem se polepšil a to ničím jiným, než jedině Tvou zásluhou dívčí náruče mi byly druhým domovem a ten první byl mezi barem a záchodem ale ty domovy jsou dnes už jen vzpomínkou zasutou mít se tak jako já, to bych přál fakt všem a k Vánocům dostanu svetr s jelenem a to jediné co chci je být doma s Tebou! a hlavně večer... být doma s Tebou! 2011
6.
Kytička 03:26
Proč jen nejsem kytička, co na louce si kvete dřevěná kačenka k potěše vaším dětem proč jen nejsem ptáče, co v hnízdečku si hoví lísteček zelený, každé jaro nový Proč jen nejsem říčka, průzračná a dravá andílek, co na oltáři křidélkama mává proč jen nejsem rybička, co v jezeře si plove srdéčko z pouti, z lásky perníkové Děti doma pláčou a žena se vzteká dobytku, kde jsi zas byl, co jsi to za člověka koš je nevynesený a kohoutek kape to jsem si to dala, s takovýhle chlapem Všechny plány, všechny touhy, vše pryč, všechen odpor marný jako každé ráno jako dračí tlama brána továrny Proč jen nejsem cihla, která domek tvoří dřívko, které v táboráku vesele si hoří proč nejsem houba, kterou si dívky myjí záda knížka, na kterou v knihovně tiše prach padá Proč jen nejsem stromem, který roste v lese na skotských blatech ve vřesovišti vřesem proč nejsem remízem, který hostí letní lásky proč musím být zaměstnancem se závazky Děti doma pláčou a žena se vzteká dobytku, kde jsi za byl, co jsi to za člověka koš je nevynesený a kohoutek kape to jsem si to dala, s takovýhle chlapem Všechny plány, všechny touhy, vše pryč, všechen odpor marný jako každé ráno jako dračí tlama brána továrny Děti doma pláčou a žena se vzteká dobytku, kde jsi za byl, co jsi to za člověka koš je nevynesený a kohoutek kape to jsem si to dala, s takovýhle chlapem no... 2011
7.
Já jsem Tě miloval já platil krví z růží co jsem Ti dal zbyly jen trny říkal jsem, že se zabiji že už mi, lásko, ubývá sil pravda je, že už nežiji i když jsem se přímo nezabil Divíval jsem se, že ještě žiji že podstupuji takovou peripetii skutečnost a představy vždy tolik rozporné ne. Neznám Tvé jméno, vystačím se zájmeny zazděným oknem popatřím na ráj ztracený bál jsem se oslovit Tě, ta má povaha krotká kdybych Tě někdy potkal, kdybych Tě někdy potkal Já jsem Tě miloval... Snad měla pravdu, ta co mi říkala že je má elegance až příliš nedbalá snad jsi šla kolem a nebyla správná chvíle snad jsem si počínal až příliš rozmařile Bylo by stačilo kdyby oči prozřely nebýt tak rozdavačný se svými pocely kabátek z kůže hroší a slzy krokodýla kdybys jen byla, kdybys jen byla Tuším nikdy neskončí ta historie smutná na hoboj neumím a absinth mi nechutná kudy do pekla třeba, kudy kamkoli dál? to jsem čekal, to jsem čekal Vždy na místa stejná osud zavěje pro koho hvězdy zhasly, kdo pozbyl naděje na mezi opuštěné, v putyky hustý dým snad se na mě usměje úsměvem frivolním Já jsem ji miloval já platil krví z růží co jsem jí dal zbyly jen trny říkal jsem, že se zabiji že už mi, lásky, ubývá sil pravda je, že už nežiji i když jsem se přímo nezabil 2011
8.
Bavili jsme se před lety bavili jsme se před lety mám v hlavě povědomí matné ty časy na dně paměti zůstaly někde zaklety bavili jsme se před lety Bavili jsme se před lety mám v hlavě povědomí matné a za ta léta životy naše jsou zhusta zmačkány a standardy semlety; bavili jsme se před lety 2009/2010/2011
9.
Píseň 03:01
Seděl jsem jako vždycky sám snad u všech dalších stolů byli dva vyhýbal jsem se myšlenkám z jukeboxu hrála píseň milostná Tu píseň, tu jsem neslyšel už léta snad od té doby, co žiji sám kdy vyklidil jsem to jeviště světa které je vyhrazeno lásky hrám R.: To snad ta píseň ta mi připomněla, jak květ lásky odkvétá ta píseň kterou slýchával jsem od Tebe po léta ta píseň... Pak jsem uviděl muže a ženu ten muž vypil snad víc, než ten den měl a ona řvala, že není k ničemu a on se na své židli kymácel Pozoroval jsem, jak po něm křičí a tluče ho přes hlavu kabelkou v jeho teskných očích holubičích bylo vidět lásku převelkou R. Ta scéna, ta mi připomněla mládí ten křik mi náhle tvou tvář zpřítomnil ty ruce, které víc škrtí, než hladí ty časy, kdy jsem s Tebou ještě žil Ucítil jsem horké slzy v očích ucítil jsem příchuť mladých let řeku, kam má noha už nevkročí ty časy, jež se nenavrátí zpět To snad ta píseň... 2011
10.
11.
Když noc žhavá rozevře dlaně vždycky se něco stane to mosty jsou plné zklamaných mladých lidí Muži prázdně civicí ve světle slabých svící duševním zrakem dny své mladosti vidí I já vzpomínám jak kdysi spatřil jsem Tvé měkké rysy z Tvých laskavých očí jsem plnými doušky pil V zajetí vroucího citu vešli jsme do Tvého bytu a já si již tenkrát pomyslil: R.: Budu Ti přítěží budu sát lásku Tvou budu Ti přítěží Tvou koulí na nohou Cesty osudu se kroutí jak had na své truchlivé pouti když plazí se po břiše prachem dálkám vstříc Ve Tvojí uštvané tváři lze číst, že muži jsou lháři raději pomlčím, i když jsem chtěl něco říct Ztrácí se měsíc bledý ty Tvé dlouhé pohledy a stálé otázky, kde jsem zase byl Ve tmách naše hvězda hasne oběma je nám už jasné to, co jsem Ti prve zatajil R. Vzpomínky hořké chuti na špatná rozhodnutí přicházejí na mysl, když noc odkvétá Květiny na stole vadnou odměnu nezískáš žádnou za zmarněné naděje a ztracená léta Chtěl bych Ti pomoci, drahá ty víš, že mi nechybí snaha vždyť právě skládám svou píseň pro dnešní den Věřím, že zázraky se dějí a stále věřím, že uspěji ale do té doby mohu říci jen: Budu Ti přítěží budu sát lásku Tvou budu Ti přítěží Tvou koulí na nohou 2010
12.
Nevyrušován světem můj vnitřní život kvete mé hloubky a má dna zákoutí tajemná Mříže duše tají tam kde nezavírají kde denně svátek světí rostou nové světy R.: Já piji sám ať nikdo neruší mé sebezpytování mou péči o duši Zač stojí všechny boje? co je fakt a co dojem? co vážně a co hra? a jak se pozná? Co bylo a co ne? a proč ne jinak? verše laciné jaký závěr? jaký pocit? tím se liší ráno od noci R. Já dostal se až k dřeni to sdělitelné není otázky zodpovím mlčením R. 2010
13.
Blbec 01:51
Napsal jsem píseň o ohni, co v srdcích plane to prý už v jiných písních je tisíckrát přežvýkané popsal jsem jakou oporou je přítel příteli a všichni kývali, že jo, to už jsme slyšeli R.: A já čekal že objevím nový světadíl kdo mi to poradil? a já čekal, že spustím lavinu a lidi vyjdou do ulic a ono nic. blbec. Napsal jsem píseň o všech zákoutích srdce být slabší povahou tak z odezvy jsem zdrcen popsal jsem jak přeukrutný je život bez lásky to prý už stokrát omílal Elán a Chinaski R. Napsal jsem píseň hlubokou jak studna jež předčí významem nejzávažnější stať prý celkem dobrá, no jenom trochu nudná hlavně to propříště aspoň trochu zkrať, hele A já čekal že objevím nový světadíl kdo mi to poradil? a já čekal, že spustím lavinu a lidi vyjdou do ulic a ono nic. blbec. 2012
14.
Ve spáncích krev, jizlivé pohledy můj žaludek dostane vředy poťouchlé tváře vůkol se šklebí zdalipak mám toto vše zapotřebí Všichni mě serete. Oči plné třísek, místo toaletního papíru písek svět jeden veliký nucený výsek ta neschopnost činu, pohnout se z místa v této nejisté době je jen jedna věc jistá Všichni mě serete. Tak třeba Turoň, Gebauer, Brháček, jeden jak druhý Janák, Šved a ten Roženek dokonce i Votoupal Všichni mě serete. Z beránků vlci, z princezen saně nadávat rezignovaně klíšťata, bazilišci, harpyje i ta hudba jako autoterapie Všichni mě serete. Kdyby jen malé něco, ale vždycky velké nic nezlobte se kluci, ale musím vám to říct Všichni mě serete. Tak. 2012

credits

released June 15, 2013

license

tags

about

Jakub Tichý Moravskoslezský, Czech Republic

no nevím no...

contact / help

Contact Jakub Tichý

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Jakub Tichý, you may also like: